O Velkém resetu jsme vám již přinesli několik článků. Nikdy jsme se však nezabývali tím, jak tato myšlenka vlastně vznikla a jak dlouho už existuje. I když se to možná nezdá, myšlenka Velkého resetu je tu s námi již několik let. Pojďme se tedy podívat na historii Velkého resetu.

Historie Velkého resetu

Velký reset slibuje bezpečnější, rovnější a stabilnější svět. Samozřejmě za předpokladu, že se všechny stávající státy dohodnou na společném přístupu k obnově všeho, od ekonomiky po pracovní podmínky. Zní to hezky, ale má to háček. Aby byla taková drastická změna možná, je nejprve třeba globální krize, která otřese základy společnosti. Klaus Schwab o tomto nebezpečí hovoří již od roku 2014, kdy se tato myšlenka zrodila.

Simulace

V roce 2018 WEF ve spolupráci s Johns Hopkins vytvořil simulaci globální pandemie - Clade X. Simulace sloužila k tomu, aby se zjistilo, jak je svět na případnou krizi připraven. O rok a něco později WEF společně s Nadací Billa a Melindy Gatesových opět oslovil Johns Hopkins a v říjnu 2019 uspořádali další pandemické cvičení nazvané Událost 201. Obě simulace dospěly ke stejnému závěru - svět není na pandemii připraven. Mnoho lidí vidí mezi pandemií Covid 19 a těmito simulacemi časovou souvislost, protože 11. března 2020 vydala WHO prohlášení, že Covid 19 dosáhl statusu pandemie.

Čas na velký reset

Téměř všechny scénáře, které byly zahrnuty do simulace Clade X, se však skutečně staly, včetně kolapsu některých průmyslových odvětví, rostoucí nedůvěry ve vlády, cenzury sociálních médií a nepokojů v ulicích. Poté, co se tyto scénáře ze simulací naplnily, WEF prohlásil, že nastal čas na Velký reset. WEF tedy od roku 2014 tuto myšlenku zkoumá a propaguje různými způsoby - ať už prostřednictvím článků o restartu ekonomiky, videí o simulacích nebo vydáním knihy o resetu uprostřed pandemie.

Tip: Tento článek by mohl být zajímavý i pro vás: V budoucnu budete šťastní

Závěr

Události posledního roku a půl nám ukázaly, že svět skutečně nebyl na pandemii takového rozsahu připraven. Je však důležité si uvědomit, že lidé se začali více obracet na místní zdroje, místní komunity a také na jiné alternativy ke státem či dokonce globálně řízeným institucím, aby jim poskytly potřebnou pomoc. To je známka toho, že lidé jsou stále schopni spolupracovat a pracovat na společném cíli, pokud se objeví potřeba, a nepotřebují k tomu nápad globální instituce, která by je vedla.

Zdroj: sociable.co